 |
Přišel se k nám najíst a zahřát a zůstal u nás :-)
|
Jsem kocour Důša a mám za sebou dobrodružný příběh, který vás možná pobaví. Když jsem byl slabý a nemocný, zkusil jsem jednu vychytávku, co mě zaujala – to zajímavé okénko ve dveřích na farmě Kapsa. A co se stalo? Paráda! Uvnitř bylo teplo, pelíšky, jídlo, voda… no prostě luxusní all-inclusive. Tak jsem si řekl, že zůstanu.
Samozřejmě mě hned podrobili procedurám: odblešovací kúra (to je zážitek!), obojek, injekce a všechno možné, co mě mělo vrátit do formy. Teď už jsem zase silnější a protože je tu jídlo několikrát denně, pěkně jsem přibral. Jím, co to dá – přece nenechám žádnou granuli na talíři!
Kočičí parta mě nakonec vzala mezi sebe, i když Evžen mě občas prudí a bojím se kolem něj projít. Ale zabodoval jsem u Mikiny, když na ni jednou zaútočil cizí kocour. Postavil jsem se za ni a Kuba to viděl – byl z toho nadšený! Tím jsem si vysloužil členství ve smečce. Jo, jsem prostě frajer.
Chvíli jsem stihl poznat i kočičí bábinku Kikinku, než odešla za duhový most. Byla skvělá, taková kočičí moudrá průvodkyně. Teď už si ale farmu užívám po svém. I když jsem ještě trochu nedůvěřivý, rád se nechám pohladit – no, pokud tedy v ruce nemáte injekci, ty jsou fakt děs.
Těším se na jaro, až budeme pořádně řádit na zahradě. Jsem jediný šedý kocour široko daleko, takže mě každý pozná. S těmi zdeformovanými očními víčky prý moc parády nenadělám, ale já se na to dívám jinak – jsem originál. A třeba mi to jednou veterinář spraví, kdo ví. Tak mi držte palce, a když mě potkáte, klidně mě pohlaďte… ale žádné injekce, jasné? 🐾😼
