Činčila vlnatá

OBECNÉ INFORMACE

NEJČASTĚJŠÍ OTÁZKY

VÍTE, ŽE ...

JAK NA TO

DISKUZE

 

Zažité předsudky

• Na vrchní mříž je vhodné umístit desku, pokud máte i jiné mazlíčky. Ptáci nebo kočky budou sedat na klec a činčilu vyděsí k smrti.
• Venku určitě činčilu nechovejte, neprospívá jejímu zdraví vysoká vlhkost a mokro.
• Činčila není klasické zvířátko k mazlení. Je značně temperamentní. Proto není jako domácí mazlíček vhodná pro menší děti. Teprve děti od 13 let jsou schopny správně k nim přistupovat a tolerovat režim.

Nové poznatky

• Činčily mají kompaktní tělo s hustou, jemnou srstí, která je nejhustší ze všech savců.
• Neupřednostňujte při hře jedno zvíře před druhým, neboť činčily jsou velmi závistivé.
• S morčetem se činčila snese, ve volné přírodě spolu žijí ve společných dírách a skalních rozsedlinách.
• Skáčou jako klokani díky silným zadním nohám a ocas slouží jako kormidlo. Udržuje jim rovnováhu. Při skoku ho natáhne.

Obecné informace

Původ a životní podmínky

Činčily pocházejí z horských oblastí Jižní Ameriky, zejména z And. Tyto oblasti se vyznačují chladným a suchým podnebím, které ovlivňuje jejich přirozené chování a potřeby. Činčily se adaptovaly na život ve skalách, kde se schovávají před predátory a hledají potravu. Rodina je vždy jeden samec a několik samic. Každá samice má svou skrýš, kde odchovává mláďata. Skrýš činčil je puklina ve skále. Samec se stará o všechny svoje samičky a spí vždy u jedné z nich ve skrýši. Činčily si nedělají hnízda stejně jako morčata, protože rodí mláďata již vyvinutá - zarostlá srstí, vidící, slyšící a jsou připravená chodit i skákat.

Počasí a teploty

Činčily jsou citlivé na vysoké teploty a vlhkost. Ideální prostředí pro chov činčil má teplotu mezi 16–20 °C a nízkou vlhkost (méně než 50 %). Teploty nad 25 °C mohou být pro činčily nebezpečné, protože se snadno přehřívají.

TIP: umístěte do výběhu chladící podložky nebo dlaždice případně plechovku z lednice obalenou ponožkou. Činčily se tak mohou schladit při vyšších teplotách.

Optimální teplota: 16–20 °C
Kritická teplota: nad 25 °C

Zařazení druhu

• Říše: Animalia (živočichové)
• Kmen: Chordata (strunatci)
• Podkmen: Vertebrata (obratlovci)
• Třída: Mammalia (savci)
• Řád: Rodentia (hlodavci)
• Podřád: Hystricomorpha (dikobrazovití)
• Čeleď: Chinchillidae (činčilovití)
• Rod: Chinchilla
• Druh: Chinchilla lanigera

Chov a vybavení

Činčily potřebují prostornou klec s více úrovněmi, aby mohly skákat a pohybovat se. Klec by měla obsahovat dřevěné plošiny, domeček na spaní, písečnou koupel, jesličky se senem a bezpečné hračky. Pro činčily je důležité kvalitní větrání klece a ochrana před průvanem. Na vrchní mříž je vhodné umístit desku, pokud máte i jiné mazlíčky. Ptáci nebo kočky budou sedat na klec a činčilu vyděsí k smrti. Instinkt jim říká, že pohyb nad nimi je predátor a mají strach. Venku určitě činčilu nechovejte, neprospívá jejímu zdraví vysoká vlhkost a mokro.

Základní vybavení:

• Vysoká klec
• Police na skákání
• Větve stromů na okus
• Nádoba s pískem na koupání
• Dřevěné a provazové hračky
• Napáječka
• Miska na granule nejlépe připevněná
• Sépiová kost k doplnění vápníku
• Seník se senem
• Podestýlka nejlépe hobliny
• Záchod
• Domeček
• Hamak nebo hamaková kostka
• Pelíšek papučka pro hlodavce
• Kachlička na chlazení

Krmení

Základem stravy činčil je kvalitní seno, které zajišťuje správné trávení. Doplněk tvoří granule určené speciálně pro činčily. Čerstvá voda by měla být vždy k dispozici. Pamlsky, jako jsou sušené bylinky nebo kousky sušeného ovoce, je třeba podávat pouze v omezeném množství.

Co může činčila okusovat?

Činčily potřebují neustále něco hlodat, aby si správně obrušovaly zuby a předešly jejich přerůstání. Je proto důležité jim nabídnout bezpečné materiály k okusování.

Bezpečné materiály pro okus:

✅ Dřevo – nejlépe polosuché, uvadlé větve bez plísní, mechu a smůly
✅ Větve ovocných stromů – nejvhodnější je jabloň (čerstvé i sušené větve)
✅ Šišky – dobře usušené a zbavené pryskyřice
✅ Kokosový ořech – tvrdá skořápka je skvělá na obrušování zubů
✅ Dřívko z nanuku – dobře opláchnuté a usušené

Čemu se vyhnout?

❌ Dřevo peckovin (broskev, meruňka, třešeň, švestka) – obsahuje kyanogenní glykosidy, které se v těle mění na jedovatý kyanid, způsobující průjem a vážné zdravotní problémy.
❌ Citrusové dřevo – je pro činčily toxické a nevhodné ke hlodání.

Dopřejte své činčile bezpečné a přírodní materiály k okusování, aby měla zdravé zuby a byla spokojená. 🐾😊

K doplnění minerálů sepiová kost, ale nepřehánět to. 😊

Určení pohlaví a pohlavní dospělost

Pohlaví činčily lze určit podle vzdálenosti mezi řitním otvorem a pohlavním otvorem – u samců je větší. Činčily dosahují pohlavní dospělosti kolem 6–8 měsíců.

Námluvy

Námluvy činčil zahrnují období, kdy se samec dvoří samičce. Obvykle to zahrnuje jemné zvuky a pokusy o přiblížení. Samičky mohou být náladové a někdy samečka odmítnou.

Páření

Páření probíhá rychle, a pokud je úspěšné, může samice zabřeznout. Je důležité zajistit klidné prostředí a vyhnout se stresovým situacím. Samička je připravena k páření, pokud samce neodhání a nevykazuje agresivní chování. Při kontrole pohlavních orgánů lze zaznamenat otevřenou vulvu, případně lze v podestýlce najít říjovou zátku (asi 1 cm), což signalizuje nástup říje, která se opakuje každých 30–40 dní. Během páření by se činčily neměly oddělovat, pokud samice samce nenapadá až do krve. Po úspěšném páření se v podestýlce může objevit kopulační zátka, asi 3–4 cm dlouhý pružný útvar silikonové barvy, který se však často ztratí.

Březost

• Trvá přibližně 111 dní (nejdelší mezi hlodavci).
• Samice potřebuje během tohoto období dostatek kvalitní stravy a vody.
• Vyvarujte se manipulaci s březí samičkou, aby nedošlo k poškození plodů.

Samec u porodu

Samec by měl být oddělen od samice před porodem, aby se předešlo stresu. Samice bývají v tomto období agresivní. Samec může být znovu připuštěn k rodině až po odchování mláďat, aby nedošlo k neplánovanému páření.

Toto výše jsem načetla z literatury a dostupných pramenů, moje zkušenost je opačná a to že samec při porodu pomáhá a není žádoucí ho oddělit od samičky. Jsou to oba úžasní rodičové. Sameček se střídavě stará o mláďata a pomáhá samičce.

Porod

Porod u činčily je obvykle klidný proces, který probíhá bez větších komplikací, pokud jsou zajištěny správné podmínky. Samice potřebuje klidné, tiché a bezpečné prostředí.

Průběh porodu

Porod se většinou odehrává v ranních hodinách a může trvat od několika minut do jedné hodiny, v závislosti na počtu mláďat. Běžně se narodí 1–4 mláďata. Činčilí samice mají přirozený mateřský instinkt a většinou nepotřebují zásah ze strany člověka.

Při porodu samice:

• Pomáhá mláďatům zbavit se plodových obalů.
• Čistí je a suší.
• Kojí je ihned po narození, což je klíčové pro posílení imunity.

Péče během porodu

Samec by měl být před porodem oddělen, aby samice nebyla stresovaná. Je důležité:

• Poskytnout samici dostatek sena a vody.
• Zajistit čistotu klece a klidné prostředí bez hluku nebo rušivých faktorů.
• Nepokoušet se manipulovat se samicí ani s mláďaty bez nutnosti, protože by to mohlo způsobit stres.

Komplikace u porodu

Pokud si všimnete, že samice má potíže, například dlouho tlačí bez výsledku nebo je unavená a apatická, může jít o porodní komplikace. V takovém případě je nutné ihned kontaktovat veterináře, který má zkušenosti s činčilami.

Porod je pro činčilí matku fyzicky náročný, a proto by měla dostat po porodu výživnou stravu a dostatek odpočinku.

Novorozenci

Činčilí mláďata se rodí plně osrstěná, s otevřenýma očima a schopná se pohybovat již pár hodin po narození. Jsou velmi křehká, proto je důležité nezasahovat do jejich přirozeného prostředí. Matka je kojí zhruba 6–8 týdnů, během nichž postupně začínají ochutnávat pevnou stravu.

 

Rodinný život činčil

Činčily jsou velmi sociální tvorové a v přírodě žijí ve skupinách, které poskytují ochranu a pocit bezpečí. V domácím prostředí činčila také ocení společnost, ať už jiné činčily, nebo svého lidského majitele. Rodina má jasné vazby, přičemž samice bývá dominantní.

Skupinová hierarchie

Činčily mají přirozenou tendenci vytvářet hierarchii. Dominantní pozici obvykle zastává starší a zkušenější jedinec, často samice. Mladší členové se této hierarchii přizpůsobují, což pomáhá předcházet konfliktům.

Vztahy mezi samcem a samičkou

Vztah mezi samcem a samičkou je složitý a závisí na povaze jednotlivců. Zatímco samci bývají mírnější, samičky mohou být teritoriální, zejména během březosti. Při páření je důležité, aby se činčily vzájemně respektovaly – pokud ne, může dojít k agresi.

Rodičovská péče

Samice má hlavní roli při péči o mláďata. Kojí je, čistí a ochraňuje. Samci se v přírodě často starají o bezpečnost skupiny, ale v domácích podmínkách bývají od samice odděleni, aby nedošlo k nechtěnému páření nebo konfliktům.

Vztahy mezi sourozenci

Činčilí mláďata se k sobě obvykle chovají přátelsky. Hrají si spolu, čímž si procvičují pohybové dovednosti a navazují vzájemné vazby. Pokud se však mláďata v dospělosti dostanou do konfliktu, může být potřeba je oddělit, zejména pokud jde o samce.

Komunikace

Činčily komunikují pomocí široké škály zvuků, například troubení, kvíkání, prskání nebo jemného štěkání. Tyto zvuky vyjadřují různé emoce, od radosti až po stres. Důležitá je také neverbální komunikace, jako jsou pohyby ocasu, vzpřímený postoj nebo otírání nosů.

Sociální interakce s lidmi

Činčily mohou navázat silné pouto se svými majiteli, ale vyžadují trpělivost. Potřebují čas, aby si zvykly na lidský dotek a prostředí. Jakmile získáte jejich důvěru, rády si hrají, zkoumají a nechají se hladit. Vyvarujte se ale rychlých pohybů nebo přehnané manipulace – činčily jsou citlivé a mohou se snadno vyděsit.

Dorozumívání

Činčily komunikují pomocí zvuků, pohybů a postojů. Vydávají různé zvuky, kterými vyjadřují svou náladu.

Zvuky činčil – jak jim rozumět?

Činčily jsou tichá zvířata, ale když něco cítí, umí to dát jasně najevo. Každý zvuk má svůj význam a pomáhá nám pochopit jejich náladu – zda jsou klidné, zvědavé, bojácné nebo varují ostatní. Už od mládí se činčily dorozumívají zvuky, aby si navzájem rozuměly a reagovaly na situace ve svém okolí.

🔹 Štěkání (strach) – činčila varuje ostatní před nebezpečím, často přenáší tento signál i dál.

🔹 Troubení (alarm) – táhlý zvuk s charakteristickým škytáním, když hledá ostatní činčily.

🔹 Kuňkání (páření, objevování) – lehké zvuky při zkoumání nového prostředí nebo když sameček láká samičku.

🔹 Vrzání (varování, prosba) – činčila vyjadřuje zájem, nespokojenost nebo žádost o pozornost, často doprovázené cvakáním zubů.

🔹 Prskání (boj, obrana) – činčila se staví na zadní, ukazuje zuby a pokud je situace vyhrocená, může kousnout nebo vystříknout moč.

🔹 Kvíkání (upozornění) – mládě dává najevo dospělým, že je malé a nemají mu ubližovat. Pokud činčila kvíká výrazněji, může být zaseknutá nebo v nesnázích.
🔹 Zvuky miminek – prosí matku o krmení a ujišťují se o její blízkosti.

Pozorováním a nasloucháním činčil se naučíte rozpoznat jejich pocity a lépe s nimi komunikovat. 🐾

Péče

Činčily vyžadují pravidelnou péči o srst pomocí písečné koupele. Jejich srst nesmí být mokrá, protože se těžko vysušuje, což může vést k infekcím.

Je také důležité kontrolovat jejich zuby, aby nebyly přerostlé. Zdravé zuby mají žlutou barvu. Bílé zuby znamenají nedostek vápníku. Kontrolujte i celkový zdravotní stav.

U samců činčil se může kolem genitálií vytvořit prstenec z chlupů, který je nutné opatrně odstranit pinzetou nebo jemně přestřihnout. Pokud sameček nemůže pohlavní orgán zasunout zpět, je třeba jej potřít mastí a jemně vrátit na místo. Pravidelná kontrola a včasné odstranění zabrání komplikacím.

Stavba těla

Činčily mají kompaktní tělo s hustou, jemnou srstí, která je nejhustší ze všech savců. Mají velké oči a uši přizpůsobené nočnímu vidění a citlivému sluchu. Zadní nohy jsou silné a uzpůsobené ke skákání. Činčily nemají ostré drápy, ale malé nehty, které se samy obrušují při pohybu. Není nutné je zastřihávat.

Činčila má celkem 20 zubů – 4 řezáky (dva nahoře, dva dole) a 16 stoliček (po osmi nahoře i dole).
Jejich zuby rostou celý život, takže potřebují neustále něco hlodat, aby si je obrušovaly.

Důležité informace

• Jsou citlivé na vysoké teploty a vlhkost.
• Potřebují písečné koupele na udržení čistoty srsti.
• Je nutné zajistit kvalitní stravu a dostatek pohybu.
• Činčila je aktivní za šera a v noci. Během dne je musíte uchránit zvýšenému hluku a prudkým pohybům. Jinak si snadno přivyknou na přítomnost a denní režim svých majitelů, aniž by byly vyrušovány.
• Činčila není klasické zvířátko k mazlení. Je značně temperamentní. Proto není jako domácí mazlíček vhodná pro menší děti. Teprve děti od 13 let jsou schopny správně k nim přistupovat a tolerovat režim.
• Neupřednostňujte při hře jedno zvíře před druhým, neboť činčily jsou velmi závistivé.

Zajímavosti

• Srst činčily je tak hustá, že v ní nemohou přežít paraziti.
• Jedna činčila má na jeden vlasový folikul až 80 chlupů.
• V přírodě byly činčily ohrožené kvůli lovu pro jejich kožešinu.
• Mají na zadních chodidlech mozoly, které fungují jako gumové podrážky u bot. Umožňují po skoku s jistotou zabrzdit a zastavit.
• S morčetem se činčila snese, ve volné přírodě spolu žijí ve společných dírách a skalních rozsedlinách.
• Skáčou jako klokani díky silným zadním nohám a ocas slouží jako kormidlo. Udržuje jim rovnováhu. Při skoku ho natáhne.

Nemoci a prevence

Nejčastější problémy činčil zahrnují přerůstání zubů, zažívací obtíže a kožní problémy. Prevencí je správná strava, pravidelné kontroly zubů a udržování suchého a čistého prostředí.

Dovolená

Při dovolené je důležité zajistit činčile péči v podobě zkušeného hlídače nebo ji ponechat v prostředí, kde se cítí bezpečně. Alternativně lze využít specializované služby pro hlídání zvířat. Rozhodně ji na dovolenou neberte sebou. Dlouhé jízdy autem a časté změny prostředí jsou pro činčilu velkou zátěží.

Nejčastější plemena činčil

Činčila vlnatá není rozdělena na plemena jako například psi nebo kočky. Liší se však v barvách srsti. Mezi nejčastější barevné variety patří:

Standardní šedá (přirozená barva činčil v přírodě)

Bílá (např. White Mosaic)

Černá (Black Velvet)

Beige (Platinum nebo Tan)

Fialová (Violet)

Otázky na téma činčil

ODPOVĚĎ

Činčila je březí 111 dní nejdéle ze všech hlodavců.

ODPOVĚĎ

Nejčastější otázky při chovu činčil:

1. Proč není činčila vhodná pro malé děti?

Činčily jsou křehká a citlivá zvířata, která vyžadují jemné zacházení. Děti do 10 let nemají dostatečně vyvinutý cit v rukou, což může být pro činčilu nebezpečné. Pevný stisk může způsobit vážná zranění – od vnitřního poškození orgánů až po zlomeniny ocásku nebo uší. Pokud se činčila cítí ohrožená, její přirozenou reakcí je kousnout nebo se bránit. Bohužel rodiče často vidí problém ve zvířeti, místo aby pochopili, že dítě nechtěně způsobilo bolest. Činčila není hračka, ale živý tvor, o kterého se musí starat dospělý. Dítě si ji může pohladit, ale její péči by měl vždy mít na starosti dospělý.

2. Může činčila žít venku?

Ne! Činčily pochází z vysokohorských oblastí And, kde je nízká vlhkost a stabilní teploty. Naše podnebí, ať už v létě nebo v zimě, pro ně není vhodné. Vysoká vlhkost je pro ně nebezpečná a může vést k vážným zdravotním problémům. Nejlepší prostředí pro činčilu je suchý a dobře větraný byt.

3. Kouše činčila?

Jen pokud má důvod. Činčila od chovatele je zvyklá na lidi a nekouše. Kousnutí může nastat, pokud:

• Má bolest nebo je nemocná

• Bojí se a nemá zkušenost s lidskou rukou

• Omylem si splete prst s jídlem

Většinou se však činčila snaží útěk před konfliktem upřednostnit před útokem. Pokud je ohrožená, umí vystříknout moč nebo uvolnit chomáče srsti, což jí pomůže uniknout.

4. Používá činčila drápy?

Ne. Činčily nemají ostré drápy, ale malé nehty, které se samy obrušují při pohybu. Není nutné je zastřihávat.

5. Co činčila jí?

Činčila je býložravec a její trávení je citlivé. Nikdy jí nedávejte směsi pro hlodavce! Obsahují příliš mnoho tuku, který zatěžuje játra a může způsobit smrt. Hlavní složkou stravy je seno, které pomáhá obrušovat zadní zuby a zajišťuje dostatek vlákniny. Dále činčily konzumují speciální granule, větvičky ovocných stromů a omezené množství sušených bylin, ovoce nebo zeleniny.

6. Dorůstají činčilám zuby?

Ano. Jako u všech hlodavců jim zuby neustále rostou. Potřebují proto tvrdé dřevo (větve, nelakované prkénko) k pravidelnému obrušování. Bez dostatečného hlodání může dojít k přerůstání zubů, což činčile znemožní přijímat potravu a může vést až k úhynu hladem.

7. Potřebují činčily očkování?

Ne. Pokud je činčila zdravá, nepotřebuje žádné očkování ani preventivní veterinární zákroky.

8. Jsou činčily vhodné pro alergiky?

Ano, pokud je alergie na roztoče. Díky husté srsti se v ní roztoči nemohou množit. Ne, pokud má člověk alergii na seno nebo prach, protože činčila seno konzumuje a koupe se v jemném písku.

9. Kdy jsou činčily aktivní?

Hlavně večer a ráno. Přes den většinou spí a neměly by být rušeny. Hlasitý křik nebo časté vyrušování je může stresovat natolik, že onemocní nebo zemřou. Na běžný ruch domácnosti (televize, rozhovory) si ale dokážou zvyknout.

10. Je lepší koupit jednu nebo dvě činčily?

Činčily jsou sociální zvířata a v přírodě žijí ve skupinách. Dvě činčily jsou lepší než jedna, protože se mohou vzájemně zahřívat a socializovat. Ale pozor! V přírodě žijí ve skupinách složených z rodinných členů – cizí činčilu nemusí vždy přijmout. Pokud nemáte možnost seznamování, jedna činčila se dokáže zabavit i sama.

11. Můžou spolu být dvě samičky nebo dva samečci?

Ano, pokud jsou na sebe od mládí zvyklí. Dvě samičky spolu vycházejí dobře, ale dominantnější jedinci mohou mít problémy s přijetím nové činčily. Dva samečci spolu mohou žít, pokud se nikdy nedostanou do kontaktu se samicí – jinak se o ni mohou porvat.

12. Můžu k činčile ihned přidat novou činčilu?

Ne! Činčily si hlídají své teritorium a na cizí pach reagují agresivně. Seznamování musí probíhat postupně, nejprve na neutrálním místě, poté při společných výbězích. Pokud se perou, nelze je dát hned do jedné klece. Společné bydlení je možné až tehdy, když se začnou tulit k sobě.

13. Můžou spolu být sameček a samička?

Pouze pokud plánujete mláďata. Samice může mít mláďata až od 6 měsíců a minimální hmotnosti 500 g. Předčasná březost může být pro ni fatální. Samce je třeba před porodem odstavit, aby samici ihned znovu nenakryl. Chov mláďat je časově i finančně náročný – než se rozhodnete pro pár, dobře si to promyslete.

14. Může se činčila koupat ve vodě?

Ne! Činčily si čistí srst v jemném písku, který absorbuje maz a nečistoty. Voda by mohla srst promastit a způsobit plísňová onemocnění. Pokud činčila trpí plísní, je nutné použít speciální přípravky jako Fungistop, Fungiderm nebo Canesten.

15. Proč se činčila nechce mazlit?

Pokud se činčila brání držení, může být problém v nesprávném úchopu. Správný způsob je podebrat ji pod packy a nechat ji sedět na předloktí. Držení za trup nebo silné sevření ji stresuje a snaží se uniknout. Časem si na ruku zvykne a bude si užívat drbání za oušky, pod krkem nebo na nose.

Víte, že...

 

Jak na to

Jak ochočit činčilu? 🐾

Činčily nejsou mazlíčci, kteří vám hned skočí do náruče a nechají se drbat jako pes nebo kočka. Jsou to plachá, zvědavá a chytrá stvoření, která si vás nejdřív potřebují pořádně prohlédnout a získat důvěru. Když na to půjdete správně, odměnou vám bude činčilka, která se nebude bát vaší přítomnosti, přijde si pro pamlsek a možná vám i sama vleze na ruku! 😊

1️⃣ Trpělivost je klíč 🔑

Zapomeňte na to, že činčilu chytíte hned do ruky a začnete ji mazlit – takhle to nefunguje! Pokud ji budete pronásledovat po kleci nebo ji chytat násilím, jen si ji znepřátelíte. Činčila musí sama pochopit, že jí nic nehrozí.

2️⃣ Nechte ji, ať si zvykne na váš hlas a přítomnost 🗣️

Činčily jsou citlivé na zvuky a vůně. Mluvte na ni klidným hlasem, sedněte si k její kleci a jen tam buďte. Sledujte, jak reaguje – pokud se hned schovává, ještě vás nezná. Pokud se na vás zvědavě dívá nebo dokonce přistoupí blíž, jste na dobré cestě!

3️⃣ Ruka = něco dobrého! ✋🍏

První krok k ochočení je navázat pozitivní spojení s vaší rukou.

• Položte ruku do klece a nehýbejte s ní.
• Počkejte, až si činčila přijde očichat prsty.
• Nenuťte ji, aby na vás lezla! Jen ať si zvyká na váš pach.
• Dejte jí něco dobrého – malý kousek sušeného jablka nebo ovesné vločky (ale nepřekrmujte ji pamlsky).

Pokud činčila uteče, nevadí. Každý den zkuste znovu – jednoho dne si pro pamlsek přijde sama.

4️⃣ První kontakt – nech ji, ať se tě dotkne sama 🐾

Jakmile se činčila nebojí ruky, zkuste další krok:

• Nechte ji vyšplhat na vaši dlaň nebo ruku.
• Nehýbejte se, aby se nelekla.
• Pokud na vás vleze, nesnažte se ji hned držet – jinak uteče a bude se bát příště.

Tento moment je zlomový – když vás činčila začne sama zkoumat, znamená to, že už vám důvěřuje! 🎉

5️⃣ Zvykejte ji na držení, ale jemně 🤲

Když už na vás vyleze bez strachu, můžete zkusit ji lehce podepřít. Činčily nesnáší, když je někdo drží pevně – musí mít pocit, že mohou kdykoli utéct.

• Podeberte ji rukou pod přední tlapky a druhou ji lehce přidržte za zadeček.
• Držte ji jen chvíli a pak ji nechte zase skočit dolů.

Pokud vám hned uteče, nevadí – opakujte to každý den po chvilkách a brzy se přestane bát.

6️⃣ Nechte ji běhat venku, ale bezpečně! 🏃‍♂️

Jakmile vám činčila důvěřuje, můžete ji začít pouštět mimo klec.

• Nechte ji, ať si sama vyleze.
• Sedněte si k ní na zem a nechte ji běhat kolem vás.
• Nedělejte prudké pohyby a nechytejte ji – sama přijde, až bude chtít.
• Mějte ji v zabezpečené místnosti bez kabelů a nebezpečných věcí k okusování!

Pokud na vás začne šplhat nebo si k vám sedne, gratulujeme – právě jste si ochočili činčilu! 🎉

Nezapomeňte!

✅ Nikdy činčilu nenuťte k mazlení – každá má jinou povahu.
✅ Trpělivost je klíčem k úspěchu. ⏳
✅ Nechť činčila rozhoduje o kontaktu – když jí dáte prostor, brzy vám začne důvěřovat.

S časem a láskou se z vašeho plachého chlupáče může stát skvělý přítel, který si k vám přijde sednout nebo vás zvědavě očichá. Stačí mu dát čas. ❤️🐾

 

Diskuze